23.4.2024

To si takhle sedím na nedělním koncertě jednoho fajného Izraelce, který svým otevřeným srdcem dostal do kolen celé Venio, nejenže protože s sebou přivezl celou Ježíšovu linii, ale taky jsem tam vnímala tu obrovskou rEvoluci lidského vědomí, která teď na plné gule probíhá, celosvětově. 

Paní přede mnou si tam totiž před koncertem pouštěla na mobilu kundalini učitele v bílém, jak dělají online přenos, a já jí koukala přes rameno. 

No a úplně jsem se rozpýřila radostí, protože stavidla kompletně všech spirituálních učení jsou otevřená na ten největší kořán, který je momentálně možný.

Všichni učitelé, šamané, mistři osvícení i na cestě, cvičitelé a průvodci, a teď už vlastně i žáci, prostě všici, valí svá vědění horem spodním dolem všemi možnými kanály. Psace, ústně, skupinově, do šuplíčku i online. 

Vždyť si to vezměte - jóga, kyvadla a taroty globálně frčí už pár desetiletí. Všechny védy, jógy a ayurvédy už pár pátků známe.

Andělé, reiki a konstelace jsou v těsném závěsu. I s tantrou. A mantrou.

Pohyby, improšky, taneční chrámy, potní chýše. 

Slované, indiáni, šamané z hor i z lesů, ze všech kontinentů, od Amazonie po Sibiř, létají sem i tam a mluví o svých předcích. 

Dechy, holotropy, somatiky, kraniosakrálky, koučové, kinezi, barsy a Gábor hromadně odbavují traumata.

Bylinkáři všech květin vracejí lidi k matce Zemi a jejím darům. Nesmím zapomenout na čarodějnice, mágy i druidy, a jejich spojení s přírodou, živly a bytostmi. 

Spotify, podcasty a youtuby jsou plné písní, modliteb, návodů, přednášek, iniciací.

Jen za toto léto bude v Čechách kolem 15 festivalů se spirituální tématikou. Knih máme tolik, že by to jeden za život nepřečet. V jednom pěkném studiu v Modřanech můžete najít přibližně 320 druhů tarotových a vykládacích karet.

Psychedelika už jsou taky všude. Proběhl oficiální výzkum, kde bylo zjištěno, že v Čechách si rozšířilo vědomí přibližně 600 000 lidí. Někdo chytře poznamenal, že toto je spíše hodnota ročního průměrného nárůstu, a nikoliv kompletní číslo.

Včera jsem se dočetla, že v Americe nová synkretická církev Orla a Kondora usmlouvala vládní orgány a může legálně podávat medicínu Ayahuascu v rámci svých posvátných rituálů. Tak už máme dokonce dvě takové oficiální církve, hip sakrál hurá!

Celé komunita na Bali se hromadně koupe v záři Bohyně a posílají to do kolektivu. Brazilská Umbanda se modlí doslova o život.

S kakaem i bez.

Indie nikdy frčet nepřestala, ti spirit jedou stabilně již několik tisíciletí. Stejně jako buddhové, lámové, ómové a meditace.

Nebyl by to instagram, aby na mě denně nevykouklo alespoň dvacet kartářek, médií, channelerů, astrologů anebo starseeds, kteří všichni sypou zprávy z kuchyně kolektivního vědomí. 

Tady v Čechách už není koho co učit, protože všici byli alespoň na jednom až deseti různých retreatech. Pokud už nezačali učit své vlastní věci. 

Lidé se hrabou z těžších vrstev a rozpomínají se na svoji zářivou podstatu. 

Jen křesťané, mohamedáni a kliničtí psychologové si myslí, že vědí všechno nejlíp.

Sláva téhle světelné rEvoluci!

Díky za tu globální propojenost, není náhoda, že se tohle děje přesně v době, kdy je letecké cestování pro všechny jakžtakž dostupné. Abychom mohli navštívit všechny své předchozí domovy, a u toho se setkat se starými přáteli.

Díky za ty internety. Díky za všechny, kteří si sem na Zemi přišli odbavit své těžkosti. Je to občas trochu náročnej přetlak, ale v tomhle oceánu Boží radosti je ta společná práce na cestě k Jednotě prostě krásná. 

Je úplněk, ještě v půl čtvrtý nemohu usnout, takže tady máte jeden veselý 

channeling taky ode mě. A dejte mi do komentů vědět, na koho jsem zapomněla. 

PS.: A dělejte a říkejte své věci jak vám huba a ruce narostly! Bez okolků, s odvahou a důvěrou, všichni vás potřebujem! Ámen!

29.2.2024

Budou to necelé dva týdny po kundalini session u Gábi. A život nabral tak trochu jiné obrátky. Řekla bych až extrémně rychlé, ale pořád to zvládám. A ještě to nekončí. Všechno se začalo hýbat a skládat, tím směrem, kam chci směřovat. Najednou přichází řešení, inspirace, ochrana, vedení shora, naprosto jasné a čisté. Ne že by předtím nechodilo, ale po aktivaci se vše znásobilo, zrychlilo, vyčistilo, projasnilo, nalilo se novou šťávou a energií. Nebo spíš rozproudilo tu, která tam vždy byla.

Vnímám, jak se uvnitř mě něco rozpouští. Je to spojené s mým hlasem. Stydlivost a potlačenost jde ven. Jinak zpívám. Mám fyzické projevy léčení štítné žlázy, dostala jsem vnuknutí si pro ni udělat svíčkování. Nedávno jsem měla vizi motýlů, které mi letí tělem až nahoru… a štítná žláza má tvar motýla. 

Ve zkratce - v procesu jsem si prožila vše - od uzemněných, temných, těžkých, živočišných energií až po otevírání, pouštění, uvolnění se do vyšších center, pobyt v totální blaženosti a jemnosti. 

Prošla jsem si množstvím healing modalit co tu jsou, ale s čistým svědomím mohu říct, že toto pro mě bylo mnohem účinnější a uchopitelnější. Protože vy si tu pravdu prostě v ten daný moment prožijete, uložíte ve vašem těle. Pokud si to dovolíte.

A taky protože Gábi je velmi velmi citlivá bytost, která vám to zrcadlo nastaví přesně kam v ten daný moment je třeba. Všechno padlo přesně jak prdel na hrnec... ještě jednou děkuju!!

21.1.2024

Kundalini bodywork je jako kranio na steroidech.

Tělo si dle vlastní inteligence řídí léčení traumat uložených v buněčné paměti, aby se pak začalo rovnat do své původní, blažené matrice. 

Lítají emoce, brek, smutek, aby mohla přijít radost, klid, smíření.

11.1.2024

Jednou se mi podaří nastavit tu kameru tak, abych tam měla i hlavu.

Už je to spíš kundalini bodywork, začínám vnímat terapeutický přesah.

Žena vlevo měla velmi interní proces, komunikovala s vnitřním vedením. Žena vpravo měla externí proces, uvolňovala se jí bolavá záda.

10.1.2024

Zpětná vazba od klientky: "Ze začátku jsem šla do tenze, poté jsem se úplně uvolnila. 

Při první aktivaci jsem necítila nic, dnes se mi rozkývala pánev a vnímala jsem energii i v třetím oku. 

Tělo se chtělo hýbat!"

K čemu je kundalini aktivace dobrá?

Energizuje

Zlepšuje náladu

Uvolňují se emoce

Tělo si zapne samoléčící schopnosti, jemu vlastní

Přirozeně se rozšiřuje vědomí

"Já" více vnímá své potřeby a hranice

Jak kundalini aktivace funguje? 

Životní energii kundalini má každý, někdo ji v běžném provozu vnímá více, někdo méně.

Provázím Vás jako zrcadlo, v mojí přítomnosti se začnete více vnímat.

Nic tedy nezapínám, pouze reflektuji Vaše vlastní nastavení a vytočím jej do vyšších obrátek.

Ve Vašem přirozeném rytmu. Tělo si tuto energii reguluje samo a pustí ji tam, kde je zrovna nejvíce potřeba v množství, na jaké stačíte. 

8.1.2024

Každý člověk je jiný, někdo je velmi interní s vnitřními procesy, někdo dělá málem přemety. Další žena toho dne byla jak oceán, a primordiální masa vody se hýbe pouze když ona chce. 

Otevírací tanec mě málem sundal, z pánve se mi valila tak silná orgastická energie, že jsem musela hluboce dýchat. Jak Aya poznamenala, já se stávám tebou, ty mnou. 

Archetypální pohyb základních stavebních sil, pramatka Lilith ve víru tvořivého tance. Na papíše jsou to jen slova, ve skutečnosti nespoutaný živočišný pohyb, který hýbe jak pánví, tak hlasivkami ve společné symfonii.

Obdivovala jsem Ayinu vtělenost, uzemněnost. Měla jsem pocit správnosti, přesně vybalancované na hraně horních, spodních i středních světů. Kříž, který vede požehnání ze všech úrovní přímo do středu bytí. Týhle ženský všechno neuvěřitelně teče, takhle to vypadá, když je člověk plně zasazen do proudu existence!

Při praxi jsem vnímala černo červené proudy energie, i když jsem byla trochu nervózní z tělesného nepohybu. To se pak rozplynulo při závěrečném sdílení, kde mi Aya sdělila, že vyexpandovala do neznámého místa, ztrácela hranice těla i bytí, rozplývala se ve vědomí. 

Většinu času vnímala houpavý pohyb. To je takzvaná spodní vlna, která hýbe vším živým. Za všech okolností, do smrti smrťoucí. Z koruny hlavy jí postupně sestupoval kanál, který se rozšiřoval a spojoval s proudem přicházejícím od pánve. 

Tohle všechno bez jediného fyzického doteku! Stačí být plně přítomná, bdělá a vnímat, co se děje v prostoru i v těle. Čím míň toho dělám, tím lépe to funguje. Životní energie nepotřebuje kontrolu, je čas se do ní ponořit a nechat se unášet v proudech 

uvolněného potěšení! 

Před aktivací servíruju ceremoniální kakao, pro lepší napojení. 

7.1.2024

Dlouhá cesta k sebevíře to byla, ale ta jemná práce s energií mi funguje. Už to sice používám pár let, ale až teď jsem si to konečně propojila v koncept Hejbárny: hejbni svým tělem, hejbni svým světem. 

Zdál se mi o tom totiž sen - začni už to konečně dělat sakrál! 

Video není fejk, to bych se s tady s ním nevytahovala.

Zjistila jsem, že heslo “kundalini aktivace” je spíše znovuobjevení hlubokého rytmu, který v sobě má každý. Životní energie hýbe se vším, co je, neustále. Tady je možno se pustit do metafyzické debaty o smyslu, ale to si nechme na osobní setkání. 

Já jako Váš průvodce funguji jako zesilovač - vnímám energii, vytočím Vaše vnímání na vyšší obrátky (neptejte se mě jak, s tím už jsem se narodila), vy začnete mnohem více cítit tělo, vypnete mysl a v relaxovaném alfa stavu začnete následovat přirozený tok energie, který Vámi hýbe.

Slečna na videu reportovala hluboké uvolnění, pulzaci v oblasti hrudníku a dokonce léčení červeného bodu v pánvi. Rozhýbala se celá, včetně hlavy, a to na začátku byla pánev a nohy zmrzlé. A na konci se tvářila velmi nadšeně, že prý to mám určitě dělat :)

Jaký to bude mít pravděpodobný efekt na systém dlouhodobě? 

Člověk si sáhne na něco, co jej přesahuje. Respektive bude sáhnut a uvěří, že “vedení” to s ním myslí dobře. 

Začne více vnímat tělo a jeho potřeby. 

Spojí se s podstatou, čímž pádem se povede k tomu, aby žil sebe.

Probuzená energie bude jemně rozpouštět zamrzlosti. 

A další zpětné vazby budu vítat od vás. 

22. 12. 2023

Máš trauma? Všichni ho máme, jde to řešit, nejsi v tom sám.

Když je mi blbě v hlavě, tak si s tím můžu jít nechat pomoci.

Není třeba čekat do nesnesitelné úrovně.

Aby každý mohl řešit své věci postupně, a ne hasit požár, když už je opravdu ouvej.

Lidé si myslí, že jsou na své potíže sami, že je nikdo nemá rád. Stačí toto vhodně oslovit, aby zjistili, že stejně se občas cítí většina populace. Už jen toto je velká podpora.

Dobrých terapeutů, léčitelů, průvodců, šamanů, konstelářů nebo koučů tady máme dost, a většinou jsou to lidé způsobilí, a životem dostatečně zkoušení na to, aby druhé mohli podporovat.  

Bylo by skvělé, aby lidé měli svého “kamaráda přes duši”, kterému se mohou ozvat, když potřebují, jak život postupně otevírá těžká témata.

Pravidelná péče o svoji psýché postupně odbavuje to nejtěžší, co si sem člověk přinesl s sebou, ale zároveň může pomoci 

zlepšovat kvalitu života i do budoucna - jak moc někdy pomáhá si uvědomit, cože to od života vlastně chceme. 

Je dobré si k tomu najít někoho jiného, než kamaráda nebo kamarádku, protože před nimi se člověk za svá hluboká trápení může stydět. Chce to někoho nestranného, kdo vás nezná.

Podporujte k péči o duševní zdraví své mladé - lidé si myslí, že ti spratci rozmazlení mají všechno, ale dle počtu rozřezaných rukou, co potkávám na ulici, tomu tak není.

Děti se rodí čím dál tím citlivější, a zátěže svých rodinných systémů už pro ně začínají být nesnesitelné. Co rodiče nezvládnou nebo nechtějí vidět, toho se chopí děti - nejprve jako zrcadlo, a pak si to přetáhnou na sebe.

Prosím vás, starejte se o své duševní zdraví. Dejte si tu péči, pravidelně revidujte stav svojí psýché. Opravdu ale opravdu ale opravdu se není za co stydět.

.

25. 10. 2023

Tahle krabička, stejně jako rostlina chiric sanango, nese esenci pravdy.

Pravdádes, krerý jde až na kost, a velmi rychle z člověka odstraňuje věci, které k němu nepatří.

Člověk si myslí, že o sobě něco málo ví, ale chiric ho z takové iluze rychle vyvádí.

Začne totiž na světlo tahat to, co by člověk nejraději neviděl. Co si přiznat odmítá. Co by si rád udržel. Co si myslí, že k němu právoplatně patří. 

A dostane se do okamžité konfrontace. Pusť to! Volá chiric. Ani omylem! Třese se člověk.

Člověčí stavění identity na rádoby pevných jistotách je mezidruhová vlastnost zcela unikátní. A zdrojem mnoha utrpení.

Občas se divím, že horní dolní s námi ještě mají trpělivost. 

Jakmile pravda k pohybu zavelí, rezistence je marná. Člověk ji musí následovat, i kdyby měl přijít o všechno. Ten proces je strašlivej, poněvadž neví, co pak bude.

Tahle krabička, stejně jako rostlina chiric sanango, nese esenci pravdy.

Pravdádes, krerý jde až na kost, a velmi rychle z člověka odstraňuje věci, které k němu nepatří.

Člověk si myslí, že o sobě něco málo ví, ale chiric ho z takové iluze rychle vyvádí.

Začne totiž na světlo tahat to, co by člověk nejraději neviděl. Co si přiznat odmítá. Co by si rád udržel. Co si myslí, že k němu právoplatně patří. 

A dostane se do okamžité konfrontace. Pusť to! Volá chiric. Ani omylem! Třese se člověk.

Člověčí stavění identity na rádoby pevných jistotách je mezidruhová vlastnost zcela unikátní. A zdrojem mnoha utrpení.

Občas se divím, že horní dolní s námi ještě mají trpělivost. 

Jakmile pravda k pohybu zavelí, rezistence je marná. Člověk ji musí následovat, i kdyby měl přijít o všechno. Ten proces je strašlivej, poněvadž neví, co pak bude.

Následovat pravdádes se vyplácí, on člověka dostrká na místo velkého požehnání, ale je třeba nechat něco za sebou. 

———

Šamani rostlinku chiric sanango přidávají do medicíny, nebo ji člověk dietuje samostatně. Vyvolává horkost, léčí chlad v těle. Odstraňuje nepravdy, aby se člověk mohl nadechnout do svobody. 

Tahle krabička mi trvala od března do října 2023. Prošla se mnou čtyři různé bydliště, vypálila jsem do ní velké změny. 

Je k pořízení pro někoho odvážného.

Když se začnou odbavovat procesy, hluboko položené záležitosti, které musí jít z cesty, tak mívám dojem, že to radši tahají z člověka po nitkách, protože vyndat to ve velkém a najednou, tak se z toho rozprskne na molekuly. 

Když začne takový proces, tak by jeden rád vylítl z kůže. Akorát neví jakým směrem, protože se mu pletou světové strany.

Jen pozoruje, jak se to zvedá, odříká modlitbu nebo radši šest a čeká, kterým směrem to poprvé začne táhnout. Popadne pár dechů a shledá, že všemi. 

Nedá se to vypnout, teď už musíš dolízt až na konec. Tady ti nic nepomůže. Chceš zdrhnout, ale nemůžeš se hnout. 

Ráda vzpomínám na jedno modré moudro: nesmíš se toho bát, nebo tě to zabije. 

Po nějaké chvíli mi došlo, že tě nezabije “to”, ale tvůj strach z “toho”. “To” je tady od toho, aby zvedlo tvůj strach. 

A ty ses v něm mohl rozpustit, aby ses ho přestal bát. 

V těžkostech není dobré používat mysl. Mysl se svými sklony k neustálému hodnocení, škatulkování a pojmenovávání to dělá těžké. Mysl se bojí, je maličká.

Chová se jak hopík, odráží se od stěn, je zmatená, nemá se čeho chytit. 

Taky má dost často dojem, že se zblázní, že přijde její konec, což vyvolává paniku. 

Meditační cvičení člověku najednou přijdou víc, než užitečné.

Je absolutně nutné se tomu poddat, ideálně v klidu. A nechat proběhnout to, co je třeba. 

Čím víc vzdoru, tím víc au. 

Velmi vhod je i nějaká ta důvěra v sebe, že (někdy) v dobrém  skončíš. 

Světlo přijde, spodní stejně jako horní, jak je intenzivní, tak i léčivé.

Ještě chvíli se v tom motáš, pak tě napadne si vzpomenout, že máš ruce nohy dech. 

Pomalu se propadáš zpět do teď, koukáš jako nové tele. 

Přijde nový pocit, úleva, akorát nevíš, jak se tomu říká. Něco jsi tam nechal, nemáš páru co. 

Usmíváš se, hotovo je, odlehčeně.

Akorát, že teď se ti to teprv začne propisovat do života. A jedeš nanovo, teď v realitě. 

Vnitřní krajina došla přestavby, venek se musí přeskládat dle vzoru. 

Odříkáš modlitbu nebo šest, vyhrneš si rukáv a jdeš na to. 

25.8.2023

Moje terapeutická kariéra nestačila ani pořádně začít, aby jsem ji už skončila. Došla jsem k názoru, že není třeba nikoho léčit, neboť jsou všichni perfektní1.

Ve své komplexitě je každý se svými příběhy, radostmi, bolestmi, náladami a emocionalitou tak geniálně sestavený kousek obrazu Božího, že by to ani da Vinci nenamaloval.

Všechno na světě do sebe zapadá, nic není navíc, nikde nic méně. Máme tu doslova zemský ráj, stačí jej vidět. Jak v přírodě, tak ve městě, jak uvnitř, tak vně, jak nahoře, tak dole, tak zleva i zprava i naštorc. 

Na tomhle světě se už nedá nic vylepšit, snad jenom to naplno prožívat. 

I ta naše lidská těla jsou perfektní, jedno jako druhé. Celek s každou součástkou se k sobě dokonale hodí, třeba nos támhleté paní by se na jiný obličej nehodil. 

To jen lidská mysl se neustále honí za něčím, co si myslí, že by mohla vylepšit. Diagnóza člověk™. Tu mysl jsme si vymysleli naschvál, abychom se měli čím bavit.  

Jsme tady parta božských bytostí, co si sami sebe začínají být vědomější.

Jasně, občas je to i peklo, ale i spodní bratří sem patří. Šéf s poněkud unaveným výrazem čeká, až do sebe lidi přestanou mydlit, aby si mohl vzít dovolenou2. 

Ty doslova smyšlené propasti dovedou být velice reálné, zvlášť, když jim člověk hodně věří. Je dobré se do toho položit, nebát se toho, nechat strukturu rozpustit. 

Struktura je tam naschvál, neboť vyšší boží káže prožívání.

Občas by se z těch cyklů člověk po*al, zejména když se odbavuje něco těžšího, ale je dobré v tom najít humor, udělat si výživnou bahenní masku, když už v tom sedím3. 

Než se mi ztratí smysl téhle stati - těmihle texty se snažím kanálovat4 lehoučkou horní energii, které se mi dostává po ranní propánajámě.

Většinou se modlím, abych v tom zůstala celý den, což se mi většinou nevede, pokud netrávím den na poli s kytičkama, ale mezi lidmi. 

Smysl stati byl úspěšně rozpuštěn, tudíž děkuji za čtení a přeji Vám požehnaný den :)

-----------

1 Perfektní bytost je taková, která nemá žádnou výrobní chybu. Chyby vývojové jsou pak považovány za životní lekce, které jsou nakódovány v prvotní matrici. 

2 Jedná se o informaci z mého snového výletu do pekla.

3 Teorii bahenní masky mi před několika lety řekla moje šamanka, a mně to přijde zcela geniální.

4 Už někdo vymyslel český ekvivalent slova channeling?

19.6.2023

Je ta část vnitřní rodiny, které se ještě nepodařilo dospět. Také ji mohu nazvat “závislým genem”. Vytváří se vlivem traumatu, a to jak primárního, oddělení od celku, tak emocionální nedostupností rodičů. 

Tato přílepka má pak sklony v dospělosti pěstovat závislé vztahy, kde se cyklí v kruhu neustálého opouštění. Žití se pro ni stává nebezpečím, nedovede se spolehnout na sebe, vyhledává bezpečné vztahové přístavy, kde se však musí přizpůsobovat a potlačovat své potřeby, aby jí vztahy vydržely co nejdéle. Dost často jde sama přes sebe. 

Když pak vztah končí, je to pro ni nebezpečné, neboť jí v jistém smyslu “jde o život”. Udělá vše pro to, aby se tak nestalo. 

Přílepka k sobě přitahuje vztahy s opačnou polaritou, tedy člověka, který má sklony přílepčinu submisivitu využívat, užívá si její pozornost, její překypující loajalitu.

Nutno podotknout, že za tím vším bývá hodně vzteku, většinou z opuštění. Přílepka křičí “mějte mě rádi”, vždyť přeci nejsem tak strašná!

Když život člověka dokolíbá k této vývojové fázi, s pozváním k léčení a k dospělosti, bývá to hodně nepříjemné. Je v tom hodně studu, zranitelnosti, bolesti. 

Jde přeci jen o primární člověkovu sebehodnotu, přenastavení vztahování se, jak k sobě, tak ke svému okolí. Dalo by se to nazvat velkou přestavbou. A to bolí :) 

Co s tím? Zejména je potřeba upřímná vnitřní práce a notná dávka laskavosti. 

První krok je to v sobě zvědomit, přiznat si to, na příkladu svých vlastních vztahů. Řádně se oplakat, vyvztekat se nad nespravedlostí toho všeho. 

Druhý krok je objevení, kdo jsem já - co potřebuji, co mohu nabídnout sám nebo sama sobě, v čem je mi dobře, jaké jsou moje kvality i další stránky osobnosti. 

Třetí krok je zajištění fyzických potřeb. Mám dostačující bydlení, práci? Mám oblíbené činnosti, koníčky? Je dobré si vyplnit život věcmi, které člověk rád dělá. Aby se na sebe mohl plně spolehnout.  

Čtvrtý krok je s hodně velkou dávkou soucitu oslovit svoji nedospělou vnitřní část a pozvat ji k léčení. Být na sebe laskavý nebo laskavá, jde přeci o vlastní léčení. Nemusí to být hned, není dobré na sebe spěchat.  

Často nastává nějaká katarze, je třeba uvolnit tu hromadu křivdy, bolesti, emočního napětí. Je dobré se vyvztekat i na rodiče, za to všechno, co dospívajícímu dítěti neposkytli. A zároveň jim odpustit, protože sami nevěděli, jak to udělat líp. 

Oslovit v srdci soucit k sobě, k rodičům, ke všem lidem, kteří se na člověkově cestě podíleli. Vymezit si hranice svého světa, přestoupit do dospělého života. 

Na konci procesu se otevírá svoboda.

Člověk zjišťuje, že se na sebe může plně spolehnout, a už k tomu nikoho nepotřebuje. Uvědomuje si, že nikomu nic nedluží, a nikdo nedluží nic jemu. 

Vztahuje se pak ze zdravého místa celistvosti, ví, kdo je, a co může nabídnout. Už nemá potřebu se zaprodávat, nebo sám manipulovat. 

A nechat lásku proudit. 

17.6.2023

Terapie je dobrá, když už člověk neví, co s tím.

Potřebuje pochopit, co nevidí.

Tápe, je to pořád stejný, trochu toho utrpení.

Pak někde z hloubi svého bytí vydoluje upřímnou žádost, přání, prosbu o pomoc.

V tenhle moment se děje asi ten největší zázrak, protože prosba ze srdce je vždy vyslyšena :) 

Taky to znamená, že se člověk začne cítit trošíčku zodpovědnosti za svoji života tvorbu, kterou se do svého stavu uvedl. 

A s tím přichází pochopení, že to vlastně může dělat jinak, a to sám od sebe. A mít se líp. 

V sebe-tvorbě je veliká a příjemná svoboda, zprvu trochu děsivá. 

Je to pro člověka takový dárek, když se protápe ze tmy ke světlu. Aby pak zjistil, že škobrtnout se dá i v tom světle :D Ale už z toho má aspoň humor. 

Svět je požehnané místo k žití, k prožívání, ke tvoření, je to trochu intenzivní. 

Každopádně proto jsme tady a budem dále do té doby, než všem bude dobře, protože jsme v tom spolu. 

———

Kranio, reflexka i konstelace jsou fajn, ale to důležité na terapii je upřímná žádost. Já pak člověku dokážu pomoci otevřít branku, kudy si člověk může vytřepat svoje těžkosti a odložit si, aby mohl v životě pokračovat veselejší a lehčí. 

16.6.2023

Léčení není cesta z bodu A do bodu B, jako spíš návrat k přirozenému stavu blaženosti.

Pravdádes soucitného bytí tam pořád je, i když se člověk snaží tvářit a konat, že není. On to člověk jednou vzdá a sezná, že všechno už dávno je.

Je to ten tichý hlásek někde vevnitř, který člověka zve k odpuštění, zejména sám sobě. A jen tak mimochodem i ostatním. 

Není dobré se otáčet zády ke svým bolítkům. Je-li bolítko dlouhodobě ignorováno, tak jednou kopne člověka doprdele tak, až poskočí dva metry kupředu. 

Nejrychlejší cesta je cesta skrz. Dumat a mluvit o tom člověk může jak dlouho chce, ale upřímné rozhodnutí vydá za tisíc koumání. 

Když má člověk problém, má tendenci okolo toho mít emoci. Což je v pořádku, je to první krok k léčení. Po vymáchání se však člověk zjistí, že je z toho unaven. I přestane mít emoci, pak se z problému stává situace. A ta už je propustitelná. 

Je to tady těžký. Ale právě proto jsme tu všichni spolu, abychom si mohli navzájem fandit. 

Jsme tady proto, abychom to odžili. Když je k tomu člověk reluktantní, tak si život počká, a všechno mu to pak nasádlí do půl roka. 

Co navenek, tak vevnitř. A naopak. Co mám namalováno ve vnitřním bytě, tak vidím venku. A naopak. Dobrá zpráva je, že se to dá znovu vymalovat. 

Tvorba ze srdce se pozná dle toho, že by to člověk nejradši dělal furt a zdarma. 

Někdo tuší, co chce dělat. Jiní nejdřív všechno udělají, aby pak jenom byli. Sami sebou.

Trauma existovalo již před Gaborem. 

27.3.2023

V Praze můžete jít extatický tanec, a nebo na Kája session.

Proč si myslím, že taneční forma extatiku pod jeho vedením si zaslouží speciální název? Čtěte v článku.

Už dva roky jsem nikde nebyla tancovat. Pořád samý léčení, a to mi tenhle způsob pohybu dělá opravdu dobře. Je třeba trochu se odlehčit prý, tak obnovím trsací tradici.

Kamarád pustil informaci o Veniu, i hodila jsem do sebe hrnek kakaa na otevřenou a vyrazila jsem. 

Odpoledne jsem měla divnou náladu, což je většinou důkaz o právě startující vnitřní práci workshop předcházející, bylo to dobré znamení.  

Kájovo hraní si pamatuju, před dvěma lety se mi moc líbilo, akorát jsem na tehdejší session dost ustřelila a nevyužila jsem celý ten meditační potenciál. 

U extatiku nejde jen o to poslouchat hudbu a dělat na ni svobodné pohyby. Ale taky na sebe nechat působit, případně se aktivně účastnit celé konstelace, ve které hrají prostor, držitel prostoru, jeho hudba, lidé a jejich momentální rozpoložení, můj vlastní stav a nehmatatelné cosi, které vytváříme všichni společně. 

U psaní článku mi poprvé došlo, že u DJ je to stejné jako u lektora - kruh a držení prostoru bude takové, co si sám sobě dovolí, kam až se zalchymizuje, co tam najde a jak s tím pracuje. Jak moc se otevře procesům přítomných. Hudba je důležitá, vnitřní práce úplně stejně.  

První dvě písně a já byla v pozoru. Melodie, tóniny, úrovně hudby, hlasitost, rytmus.  Káji esence a velká dávka nehmatatelného génia začaly vytvářet symfonie. Umět to, tak to namaluju.

Čuměla jsem co tam kouzlí za věci. Všechno do sebe zapadalo, vzájemně se podporovalo, rozšiřovalo a rychle začalo zvedat vibraci prostoru. Vnímala jsem fraktály, hvězdičky, řekla jsem si dobrý den a pustila se do toho. 

Ty kolegovo housle byly sice krásné, ale nehodily se mi tam. 

Moje smysly se zbystřily, zapojily, velká radost se mi rozpínala v bytosti. Vnitřní voda byla v běhu, myšlení se vypnulo a začala jsem se vézt na společně vytvářené energii, navzájem jsme se přišli podpořit.

Celou tu dobu jsem vydržela v pohybu, někdy v dost divokém. Sem tam jsem z pole snímala procesy, kruh tedy fungoval. 

Ten top trans popisovat nebudu, bo se to nedá. Běžte si zatancovat. Upustím informaci, jak mi z každé buňky rostla chapadélka, vlnila se velmi vesele a spojovala se s chapadélky druhých. 

Ke konci jsem se nemohla vypnout, bylo třeba dekompresovat místnost pětkrát dokola a pak se seskládat do lehu.

Chtěla jsem se Káji optat, proč to tam neposlal ještě více, šíře, výše, hlouběji? Ten potenciál jsem tam cítila…

Proč ne mi došlo druhý den, po neklidné noci plné nepříjemných snů, měla jsem ještě otevřeno dokořán. 

Uviděla jsem, že tanec v kombinaci s hudební produkcí dokáže hejbnout s kdečím spodním, třeba i tím zamrzlým a neviděným. 

Probrala jsem se bolavá, naložila jsem se do epsomu. Myslela ejsem že vyseju alespoň ten koriandr, ale došlo maximálně tak na vaření oběda, a i to jsem zpochybňovala. 

Ty tři hodiny odpoledního šlofíka byly více než nutné, bylo nutné dokončit práci. 

Druhy tanečních session jsou různé, všimla jsem si že několik lidí dokonce odešlo. Záleží na tom co kdo zrovna hledá, jak na tom je, co potřebuje.

Ale když si to všechno dobře sepne, dovede to vytvořit fantastickou alchymii. 

A o kom vlastně píšu? DJ Karmakaaja přeci.

21.3.2023

Koupel se sušenými bylinkami si pro sebe dělám každý týden, ideálně s hrstí epsomské soli. Když si nenajdu čas na vanu, tak medituju alespoň s nohama v lavórku. Kytičky ze mě stáhnou bubíky, zlepší náladu, provoní auru, udělají to tak nějak lepší, živější. Navíc se tělo pekně zaraduje, neboť cítí nějakou tu péči. 

A taky mi to připomíná léto.

Nožní masáž na sebe také aplikuju minimálně obden, bez toho už nemůžu být. Prohmátnout si takhle body má okamžitý uvolňující účinek, noha jásá, střevo jásá, já taky jásám. Hned se po tom světe chodí líp.

Reflexka je skvělá věda, skrz body na nožce se dá šmátnout kdekam, třeba až ke kořínku. Nohy jsem na lidech vždycky masírovala nejradši, poněvadž si se mnou povídají. Baví mě, jak postupně měknou, otevírají se doteku, relaxují. Skrz masáž nohou člověka se uvolňuji i já, radost tedy bývá oboustranná. 

Zvu vás tedy na masáž s bylinným lavórkem.

- přijdete, a obdržíte bezový nebo tužebníkový čaj

- pak si sednete do křesílka, a na půl hoďky si dáte nožky do lázně s bylinkami a s epsomskou solí

- můžeme si u toho povídat, meditovat nebo vám pustím hudbu

- na lehátku uděláme krátkou relaxaci

- a pak nohy dostanou masáž, půl hodinu každá

- můžete si při tom klidně usnout 

Efekt to bude mít minimálně relaxační, nebo to můžeme pojmout jako jarní startér. Je možno se podívat i na nějaké to témátko. Trochu péče se každopádně vždycky hodí :)

Mám čas v pátek 24.3., v úterý 28.3. nebo ve čtvrtek 30.3., v Praze na Vinohradech v Osvětě, zabere to 90 minut, za 1500 peněz.

Těším se na bylinné setkání!

7.2.2023

“Stav léčení ducha a těla není přesun odněkud někam, je to návrat do přirozeného stavu blaženosti.”

Rostlinná dieta spočívá v bytí v izolaci v přírodě, v konzumaci čisté stravy bez soli, cukru, ovoce a koření, a v pravidelném pití odvaru z mistrovských rostlin, připravených maestrem.

Trávení nesoleného, jednoduchého jídla složeného z obilovin, luštěnin a zeleniny tělu pomáhá zbavit se nasbíraných nečistot a nechtěných zásob. Může se tak odlehčit a otevřít se ozdravným procesům. 

Potrava je tak nevýrazná, že se mohu věnovat jiným, v tento moment důležitějším věcem. “Servírujeme jídlo jen proto, abyste nepadli”, pravila Rachel, když jsem ohrnula nos nad další porcí nesolené quinoy. Bez vnějších stimulací ve formě zábavného jídla mohu přesunout pozornost dovnitř, třeba i k tomu vzteku, který ve mně vzbuzuje ranní polévka. 

Sžívání se s pralesem je návrat k přirozenému biorytmu, který je sám o sobě pro mé uspěchané evropské tělo balzámem. 

Na pozadí zvuků a klidu přírody se moje hlava i tělo uvolní, a je možné se do sebe lépe ponořit. Proces sestupu do hlubin psýché je pak o to jednodušší, a mohu se tak zabývat jmenováním dynamik a bolestí, které potřebují pozornost a světlo vědomí.

Čas strávený v klidu náruče pralesa už je sám o sobě léčivý. Odpočinek, dostatek spánku a pravidelné procházky pro vodu bez nutnosti něco produktivního dělat či zařizovat je prvních pár dní nezvyklých, ale pak už jsem ochotná v hamace bydlet celý den. Většinou pak zjistím, kolik je vlastně kolem mě života, a počítám, kolik se kolem mě za den mihne komárů.

Bez vyrušování, debatování s lidmi, distrakcí ve formě každodenní rutiny a práce mohu zjistit, že sama před sebou neuteču. Všechny potlačené, neviděné, neurčité myšlenky a dynamiky mají možnost vykouknout na povrch, a já se jimi mohu zabývat. 

Je také vhodné se dostat do stavu “lehké mysli”, abych mohla lépe naslouchat jazyku rostlin, který bývá velmi tichý, subtilní. Komunikují jemně, pomocí vizí, pocitů a snů. Rostliny vždy čekají, až se člověk dostane do určitého receptivního klidu. O pozornost vás neprosí. 

K léčení s bylinami je vhodné zaujmout zodpovědný přístup, který je diametrálně odlišný od evropského zažitého modelu “doktor mi dá pilulku, která můj neduh vyléčí”. Rostlinná dieta je hlavně o disciplíně. Nikdo mě nekontroluje, zda bylinku užívám, věnuji se sama sobě a dodržuji dietní režim. V pralese platí jednoduchá rovnice, kolik do léčení dám, tolik dostanu zpět.

Maestro velmi dobře pozná, že nezpíváte tu píseň, kterou vám dal. Po druhé už vás na to upozorňovat nebude, protože je mu to vlastně víceméně jedno. Vaše léčení, vaše zodpovědnost. 

Maestro zde nemá roli lékaře, který pacienta prosí, aby jeho léčení přijal. Může nám pomoci tehdy, když své přání myslíme vážně. Pak nám podá pomocnou ruku, uvaří bylinný odvar, provede hlubokým léčením s medicínou a vydá doporučení, které může pomoci s další integrací. 

Je pouze na mě, zda nabízenou pomoc přijmu, naleznu kdesi v sobě sílu, pokoru, upřímné přání a někde z hlubin svého já vykutám zodpovědnost sama za sebe a své procesy. 

Pak už je cesta otevřena, jen před sebou neutéct. Bývá to těžké, občas nesnesitelně, ale zároveň za vším vnímám nekonečnou laskavost a lásku, se kterou mě celé stvoření chová. Postupem času jsem zjistila, že jediná osoba která mi ubližuje jsem já, a vnější projevy jsou jen dokonalým odrazem mé vnitřní krajiny. Všechno chce abych se měla dobře, tak je třeba sundat ty ztrouchnivělé ploty, udělat si místo, generální úklid a nechat to plynout. A o důvěře v život zase v příštím článku. 

Více informací najdete na www.sachamama.cz